S mou druhou host family jsme se pohybovali většinou v nejbližším okolí vesnice. S host sourozenci jsme byli párkrát hrát tenis, teda já se (díky mému sportovnímu talentu) spíš koukala, či jsme s host sister zašly do obchodu pro nějaké dobroty. Cestou jsme přecházely dřevěný most vedoucí přes coffee river - to není oficiální název, ale opravdu to vypadalo, že je v ní místo vody kafe. A takhle vypadá vlastně skoro všechna voda v jezerech/řekách/moři ve Finsku. :)

Host mamka se po rozhovoru o tom, že bych možná jednou chtěla učit, vyjádřila, že bych byla dobrou učitelkou a ještě k tomu bych mohla učit finštinu. Brala jsem to jako (velkou) nadsázku. Ale ona to vzala krapet vážněji. :D Po domě mi vyvěsila "lepítka" s názvy jednotlivých kusů nábytku...

S Violou a Lili jsme nezapomněli ani na společenské hry. Naučily mne hru Srdce Afriky a já jsem vytáhla pexeso s krásami českého regionu Opavsko. Jen tam podle nich bylo moc bílých budov, které vypadaly velice podobně. (Fakt jsme se snažila nevyhrát. :D) Po dlouhé době jsem zase dostala možnost vzít do rukou pastelky a fixy a vybarvovat. Skvělý relax. :)

Ve středu jsme "my holky", mamka, Viola, Lilia a já, vyrazily do centra Kokkoly na tržiště. Každou středu se toto místo zaplní velkým množstvím stánků a lidí, prodávajících a kupujících. Dá se tu koupit v prakticky všechno. V jedné části si může každý postavit stolek či rozprostřít deku a prodávat oblečení, které neupotřebí, věci, které nepotřebuje... Něco na způsob našeho "blešáku". I má host rodinka se tentokrát rozhodla postavit se i do pozice prodavačů.

Po prohlédnutí všemožných věcí a koupení originálních pohlednic od jistého sympatického fotografa , jsme Viola a já zamířily o pár ulic dál na jakýsi European market. Měly tam být různé speciality, typické pro dané země, nejen z Evropy. A bylo jich tam hodně. Největší zastoupení měla Francie, které patřil například tento až příliš sladký stánek.

Své zastoupení mělo i Řecko, Madagaskar, Itálie, Makedonie a Finsko. Řekly jsme si, že něco ochutnáme, tak jsme zamířily k jednomu exoticky vyhlížejícímu stánku. První jsme se nemohly rozhodnout, slečna prodavačka z nás asi krapet začala chytat nervy, nakonec jsme vybraly něco na způsob našeho vanilkového rohlíčku obaleného v cukru. Slečna nám slevila, místo 6 € jsme měly platit 5 €, ale když jsme zjistily, že nemáme dost hotovosti (Finové platí skoro všude kartou), dala nám to za 3 €. Tak jsme poděkovaly a raději zmizely. Na lavičce jsme balíček rozbalily, každá jsme snědla půlku a... Zabalily jsme to zpátky. To relativně dobré bylo obalené zhruba ve třech milimetrech moučkového cukru.

Rozhodly jsme se "spravit si chuť" ve stánku o pár kroků dál. Daly jsme si cosi francouzského s Nutellou. A bylo to moc dobré. :)

Teď trochu přeskočím do soboty, kdy jsme s Violou a jejími kamarádkami vyrazily na piknik. Začaly jsme kousek od pláže v Kokkole, pokračovaly v historickém centru a super večer zakončily v McDonald's.

Neděle probíhala poklidně, po dobrém obědě jsem si sbalila věci, rozloučila se s rodinou, poděkovala za fajný týden...

... a vyrazila do campu na místo zvané Villa Elba!